Posted by : Deever 19. listopadu 2013

Zatímco jsem zavalen prací ve všech třech jazycích, kterým vládnu jen sporadicky, nemám mnoho času na tolik oblíbené vypouštění nekvalifikovaných mouder o nikaragujské společnosti a pábení historek o mém nezřízeném potulování Nikaraguou a Kostarikou. Posledních čtrnáct dní bylo skrz naskrz monotónních (vesměs vyplněných psaním různých textů o zlých lidech) a jediným osvěžením byl krátký výlet do Granady (mapa), kde jsem si kromě pracovních povinností udělal čas i na návštěvu místní manufaktury na doutníky.

Nevtipný pokus o imitaci fotografie zakladatele, další neveselé fotografie jsou na Flickru.
Moji holandští spolubydlící, doktoři, taky potřebovali dáchnout a tak se náš výlet nesl v ochutnávání všech možných dobrot, které vám koloniální Granada může nabídnout. Vyzkoušeli jsme "nejlepší fish n' chips ve střední Americe" v O'Shea's Irish Pubu a doplnili je krátkou vycházkou a několika mojity jen o tři bary dál, na hlavní turistické tepně Calzada.

Druhý den jsem na schůzce v Espressionista i posnídal (kafe vynikající, s vejci Benedikt to bylo horší).
A pak už nic nebránilo výletu do překrásného koloniální domu několik bloků od centra, kde sídlí doutníková manufaktura na puros (výraz pro doutník, cigaros nebo cigarillos se používá pro cigarety), Doña Elba Cigars. Protože byla sobota, tak zrovna nikdo nepracoval, což však milému zaměstnanci nebránilo nám jedno ručně umotat na ukázku (věděl, proč to dělá, koupili jsme si dalších deset). Jakožto jediný kuřák ve trojici jsem okoštoval (kdy přesně doktoři přestali kouřit?) a musím přiznat, že i přes chabé možnosti srovnání to chutnalo úplně jinak než těch pár sušenek, co jsem vyzkoušel v Evropě. Některé nejmenované lopaty vědy z různých českých univerzit ode mně obdrží několik kusů, aby měli čím potáhnout na oslavu svých oslnivých akademických úspěchů.

V motání doutníků byl prý nejlepší ve třídě. 
Jako poslední bod před mým odjezdem mě Wouter s Anouk zatáhli do Kateřinina waflového domečku, který mohu tímto doporučit jako ideální místo, kde si můžete přivodit cukrovku jako Jeníček z tamté pohádky. A tak, zatímco si moji přátelé futrují bílé západoevropské tvářičky, já se vracím zpátky ke stroji na písmena. Tolik k výletu do virtuální turistické reality a příště už zase zpátky do ušmudlaného třetího světa.

Já se nemračím kvůli tomu, že si Anouk už dvacet minut fotí jeden kostel, já se mračím od sluníčka. 


Leave a Reply

Subscribe to Posts | Subscribe to Comments

Honza Andrš. @Deever

Čtyřiadvacetiletý minimalista a liberální zrůda. Strávil půl roku v Nikaragui. Oblibuje koloběhu.

Doma na Deever.cz.

Archiv

- Copyright © Nevzpomínám si [.cz] -Metrominimalist- Powered by Blogger - Designed by Johanes Djogan -